Zdánlivě nelogická otázka. Vždyť co může být lepšího než čerstvá brokolice, rajčata či jahody…
To jistě platí, když ovoce či zeleninu pěstujeme bez chemie, čerstvě sklidíme a hned zkonzumujeme. Pokud je ale skladujeme, musíme počítat s úbytkem účinných látek. V následující tabulce vidíme, jak s dobou skladování klesá množství vitamínu C.
Také rajčata během několika dní po sklizni ztrácí živiny. Například vitamín C se jen po 5 dnech skladování při pokojové teplotě může snížit o více než 50 %. I obsah antioxidantů v rajčatech, jako je například lykopen se snižuje během skladování a transportu. Pokud jsou rajčata sklizena před zralostí (tzv. obchodní zralost), mohou být skladována déle, ale obsahují méně živin než zralá rajčata.
Podobné je to i u ovoce.
Obsah antioxidantů u hrušek se už po 5 dnech skladování může snížit až o 30 %. Podobné je to u jablek. Výzkum publikovaný v časopisu Food Chemistry ukázal, že skladování jablek při pokojové teplotě po dobu 7 dnů může vést ke ztrátě vitaminu C o 39 %, antokyaninů o 53 % a fenolických sloučenin o 40 %.
A jak je to u jahod? Studie publikovaná v časopise Journal of Agricultural and Food Chemistry zjistila, že skladování jahod při pokojové teplotě po dobu 5 dnů může vést ke ztrátě vitaminu C o 54 %, antokyaninů o 67 % a fenolických sloučenin o 60 %.
Jak je to se zeleninou a ovocem dováženým z ciziny?
Jen doba transportu je zde v řádu více dnů, až týdnů. Podle studií, prezentovaných v časopise Food Research International se mohou ztráty živin během transportu a skladování ovoce a zeleniny pohybovat mezi 10 – 80 %. Mimoto se některé dovážené ovoce sklízí nedostatečně vyzrálé a tím je jeho nutriční hodnota nižší. Ovoce syntetizuje vitamíny a antioxidanty, když dozrává přirozeně na stromě, což znamená, že plně zralé ovoce bude mít nejvyšší obsah těchto živin. Proto platí, že ovoce, které je sklizeno v plné zralosti, obsahuje nejvíce vitamínů, minerálů a dalších živin.
Co z toho vyplývá?
Ovoce a zelenina jsou nejlepší, když přirozeně dobře vyzrají a jíme zcela čerstvé, ihned po sklizni. Pokud je skladujeme, je třeba myslet na podmínky skladování, na teplotu, vlhkost, expozici kyslíku a vliv světla.
Jsou tedy doplňky stravy náhradou čerstvého?
Čerstvé ovoce a zelenina je v každém případě první volba. Existuje ale řada důvodů, kdy je vhodné užívat doplňky stravy nebo dokonce dát doplňkům stravy přednost.
Kdy tedy dát doplňkům stravy přednost? Zde několik příkladů.
- Vyšší potřeba. Pro určité skupiny lidí s vyšší potřebou některých živin je náročné, získat jich dostatečné množství jen z potravy. Zde jsou doplňky stravy velký pomocník. Příkladem může být kyselina listová, která je důležitá pro vývoj plodu, pro ochranu nervového systému, pro dostatek červených krvinek a může být pro mnoho žen, například v těhotenství, při silnější menstruaci, při ztrátě krve, při zhoršeném vstřebávání živin apod. obtížné získat dostatečné množství této živiny pouze z potravy.
- Antinutriční látky. Dalším příkladem může být špenát, který je sice bohatý na železo, ale jeho vstřebávání do těla může být ovlivněno jinými faktory v potravě, jako jsou antinutriční látky. To může být problematické pro osoby, které mají nedostatek železa.
- Pokud někdo nemá přístup k čerstvé zelenině a ovoci nebo nemůže snadno získat dostatečné množství určitých živin z potravy, např. z důvodu zažívacích problémů, mohou být doplňky stravy dobrým zdrojem určitých živin.
- Pohodlí. Doplňky stravy mohou být velmi pohodlnou alternativou pro lidi, kteří mají rušný životní styl, jsou neustále na cestách a nemají dostatek času nebo energie si pravidelně připravovat jídlo s čerstvou zeleninou a ovocem.
- Velký objem. Důvodem pro to, dát přednost doplňkům stravy může být i potřebný objem čerstvého ovoce či zeleniny. Např. doporučený denní příjem vlákniny se pohybuje mezi 25-30 gramy, což může být obtížné dosáhnout pouze z ovoce a zeleniny. Například, aby se získalo 25 gramů vlákniny z ovoce či zeleniny, je třeba sníst konzumaci přibližně 10 jablek nebo 10 misek hrášku. To se často nedá zvládnout. Doplňky stravy tento deficit nahradí.
- Finanční důvody. Doporučený denní příjem vitaminu C se pohybuje mezi 75-90 miligramy pro dospělé osoby. Pro získání 75 miligramů vitaminu C by bylo třeba konzumovat např. 2 misky nakrájené papriky. Při dnešních cenách papriky kolem 100 Kč za 1 kg to může být finančně náročné a doplňky stravy vyjdou podstatně levněji.
Zlatá střední cesta.
Doplňky stravy nemohou nahradit všechny výhody, které poskytuje čerstvá zelenina a ovoce. Proto je dobré stravovat se pokud možno zdravě a doplňky stravy by měly být používány jako doplněk, nikoliv jako náhrada zdravého jídla.
Můžu brát doplňky stravy každý den?
Zde si dovolím citovat odpověď uznávaného gastroenterologa Doc. MUDr. Stanislava Kužely, DrSc., který na dotaz „Mám doplňky stravy brát každý den?“ odpovídá: „Jíte každý den? A stejné je to s doplňky stravy. Neboť doplňky stravy jsou součástí jídla.“
Václav Vojtěch